[Polaris]
Magazín pro polemiku a orientaci.

Theologie

Význam odkazu Jana Kalvína v Českobratrské církvi evangelické

Adam Balcar

Ženevská reformovaná církev vznikla z potřeby francouzských utečenců, kteří byli ve své vlasti pronásledováni pro své evangelické (nebo jiné nekatolické) vyznání. Stejně tak se i Českobratrská církev evangelická zformovala z potomků pronásledovaných husitských a bratrských evangelíků a českobratrských exulantů. Obě církve tak ztělesňují Kalvínovo pochopení pro pronásledované. Kalvín byl blízký českým bratrům již v 16. století, svým činným porozuměním pro pronásledované.

Rozumíme jeho ocenění zbožnosti ?poutníků?, kteří nejsou na zemi trvale zabydleni, nýbrž žijí spíš v polních podmínkách, chudobě a skromnosti. I českobratrská evangelická duchovní orientace vychází z ocenění ?communio viatorum?, kdy poutník životem nechodí podle ?vidění?, ale podle ne-viditelné pravdy. I Husova oběť se do českého evangelického prostředí otiskuje jako ideál dobře rezo-nující s kalvínským ideálem sebezapření. Český evangelický teolog J. L. Hromádka si povšiml zejmé-na Kalvínova důrazu na odhlížení od vlastního já, osvobození od starosti o sebe samého, svou duši a na osvobodivé věnování se zájmu o problémy okolí, tak rozuměl pravé ?askezi v tomto světě?.

S Kalvínem nás spojuje i důraz na Písmo svaté. Písmo svědčí o Kristu, skrze Písmo promlouvá Kristus sám. Vyznáváme-li, že Kristovo panství je zaslíbeno a zvěstováno od založení světa, usilujeme naslouchat Písmu jako celku. Nic v Písmu není jen okrajové, nic nemůže být opomenuto. Naše domácí tradice je tak Kalvínovu myšlení blízká i důrazem na kontinuitu Starého i Nového zákona i písmáckou důvěrou v neproměnnou Boží prozřetelnost a vůli.

Na ženevského reformátora navazujeme také důrazem na vytrvalost na cestě víry. Kalvínova sys-tematičnost a důslednost se osvědčují jako nosné v různých osobních i celospolečenských zvratech.

Široký záběr Kalvínova bohosloveckého myšlení zachovává i plnost učení církevních otců.

Kalvín usiloval i o ekumenické vztahy mezi luterány a reformovanými. Naše sjednocená církev vznikla v r. 1918 ze snahy vytvořit jednotnou evangelickou církev, v níž budou moci žít obě hlavní světové protestantské konfese pohromadě.

Kalvínův rok 2009 bude vítanou příležitostí k občerstvení naší zbožnosti a k neotřelému před-stavení Kalvínova života a díla české veřejnosti. Cítíme, co všechno zůstáváme dlužni. Dosud nebylo české veřejnosti zpřístupněno poslední vydání Kalvínovy Instituce ani řada dalších Kalvínových textů. Pro malou dostupnost Kalvínova díla zůstává tento pronikavý reformátor dnes spíše zapomenut. V České republice se ke kalvinismu hlásí už méně než 1 procento obyvatelstva. Díky nízké informova-nosti bývá Kalvín karikován jako suchopárný a přísný církevník a politik, formalisticky právnický teolog bez porozumění pro mystiku a niterné prožívání víry, příp. jako ten, kdo inicioval popravu M. Serveta a organizátor policejního státu. Církvi i veřejnosti by změna Kalvínova obrazu prospěla.